Kolik stojí notář? Přehled aktuálních cen a poplatků

Základní sazby notářských úkonů v České republice

Kolik vlastně zaplatíte u notáře? Není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Cena za notářské služby totiž není jedna pevná částka, ale závisí hlavně na tom, co potřebujete vyřídit a jakou hodnotu má majetek, se kterým se pracuje.

Notářský tarif funguje trochu jako schodiště – čím vyšší je hodnota nemovitosti nebo celé transakce, tím víc zaplatíte, ale není to přímý poměr. S rostoucí hodnotou se totiž procento postupně snižuje, což je celkem férové řešení.

Vezměme si třeba běžnou situaci – kupujete byt nebo dům. Notář si spočítá odměnu podle toho, kolik je nemovitost v katastru, nebo podle kupní ceny, pokud je vyšší. Když kupujete nemovitost za méně než milion korun, připravte si zhruba jedno procento z této částky, minimálně ale několik tisíc. Kupujete-li naopak luxusnější nemovitost za desítky milionů, notář vám naúčtuje jen nepatrné zlomky procenta z celkové sumy.

A pozor, to není všechno. K odměně notáře se přidávají různé správní poplatky, které pak notář posílá dál státu. Pak jsou tu výpisy z katastru, z různých rejstříků, ověřování podpisů a další nutné administrativní kroky. Prostě klasická byrokracie, bez které to bohužel nejde.

Sepsání závěti je zase jiná písnička. Tady se neřešíte podle toho, kolik máte majetku – platíte pevnou částku v řádu několika tisíc korun. Záleží především na tom, jak složitá vaše závěť je a jak moc času vám notář věnuje při právním poradenství.

Zajímavá věc jsou notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti. Ty vám můžou výrazně zjednodušit život, pokud někomu půjčujete větší peníze – když dlužník přestane splácet, nemusíte se trápit dlouhým soudním řízením. Samozřejmě i tady platí, že výše odměny závisí na tom, o jak velkou půjčku jde.

A pak je tu dědictví, což bývá často citlivá záležitost. Notář vám pomůže se sepsáním notářského zápisu nebo vydáním usnesení o dědictví. Kolik zaplatíte? Opět podle toho, jak velké dědictví řešíte a jak je celá situace komplikovaná. Když je dědiců víc nebo se v majetku špatně vyzná, práce přibývá. Notář v těchto chvílích není jen úředník – vyřizuje za vás komunikaci s úřady a stará se, aby všechno proběhlo právně čistě.

Notářský tarif a jeho právní úprava

Notářský tarif je závazný ceník za notářské služby, který nestanovují notáři podle vlastního uvážení, ale je přesně daný zákonem a vyhláškou ministerstva spravedlnosti. Zkrátka, když potřebujete vědět, kolik vás notář bude stát, nemůže si cenu vymyslet – musí se řídit přesnými pravidly.

Celý systém stojí na zákoně o notářích číslo 358/1992 Sb., který odkazuje na další důležitý předpis. Tím je vyhláška ministerstva spravedlnosti číslo 196/2001 Sb., která přesně určuje, kolik si notář může účtovat za jednotlivé úkony. Tahle vyhláška detailně popisuje, jak se odměna počítá – záleží na tom, co přesně děláte, jak je to složité a jakou hodnotu má věc, kterou řešíte.

Důležité je, že notářský tarif není jedna pevná suma. Jde o promyšlený systém, který bere v úvahu různorodost jednotlivých úkonů. Proč to tak je? Notář vykonává veřejnou službu, takže musí mít jasně dané podmínky odměňování. To chrání jak notáře, tak vás – víte předem, do čeho jdete, a nikdo si nemůže účtovat cokoliv.

Systém rozlišuje různé typy úkonů. U některých platíte pevnou částku, u jiných se cena počítá jako procento z hodnoty majetku nebo transakce.

Největší pozornost si zaslouží úkony spojené s nemovitostmi. Tady se odměna odvíjí od kupní ceny nebo znaleckého odhadu. Když třeba kupujete byt nebo dům, notář sepíše kupní smlouvu a ověří ji. Jeho odměna se pohybuje v určitém procentuálním rozmezí podle toho, kolik nemovitost stojí. Zajímavé je, že čím dražší nemovitost, tím nižší je procento – takový progresivní tarif.

Tarif samozřejmě pokrývá i další běžné věci – sepsání závěti, plné moci nebo darovací smlouvy. Každý úkon má své specifické sazby. Zákon navíc stanoví minimální i maximální částku, takže je tu určitý prostor pro individuální okolnosti, ale zároveň máte ochranu před přemrštěnými požadavky.

K odměně notáře se přičítají ještě náhrady skutečných výdajů. Jde o výpisy z katastru nemovitostí, správní poplatky, poštovné a podobně. I tady platí jasná pravidla – notář vám může účtovat jen to, co skutečně zaplatil, a musí to být řádně doložené.

Ceny za ověření podpisu a opisů

Ověření podpisu a ověření opisů – to jsou úkony, se kterými se dřív nebo později setká snad každý z nás. Potřebujete doložit dokumenty na úřad, jednat s bankou nebo vyřídit něco důležitého? Pak velmi pravděpodobně uslyšíte: To musíte nechat ověřit u notáře.

Když lidé hledají informaci o tom, kolik stojí notář, většinou mají na mysli právě tyto základní služby. A je to logické – ověřování podpisů a opisů patří k nejčastějším důvodům, proč vůbec notářskou kancelář navštívíme. Dobrá zpráva je, že jde o velmi přesně stanovené částky, takže vás nečekají žádná nepříjemná překvapení.

Co vlastně notář dělá, když ověřuje podpis? Je to jednoduché – potvrzuje, že podpis na dokumentu skutečně pochází od osoby, která se za autora podpisu vydává. Musíte k němu přijít osobně s platným občanským průkazem nebo pasem, a pak teprve před ním dokument podepíšete. Cena? Standardně třicet korun za jeden podpis. Pokud podepisuje více lidí najednou, třeba manželé při společné plné moci, platí se samozřejmě za každý podpis zvlášť.

S ověřováním opisů je to podobné. Notář prostě potvrdí, že kopie dokumentu souhlasí s originálem, který mu ukážete. Třeba potřebujete doložit výpis z rejstříku trestů, vysvědčení nebo nějakou smlouvu – úřady a instituce často vyžadují právě ověřenou kopii, ne jen obyčejný výtisk z tiskárny. Cena je opět třicet korun, tentokrát za každou započatou stránku. I když je na papíře jen pár řádků, počítá se to jako celá stránka.

Nejde to nějak zlevnit, když přinesu víc dokumentů najednou? Bohužel ne. Notářský tarif je jednotný pro celou republiku a platí úplně stejně pro všechny notáře. Nemůžete tedy nakoupit výhodněji u jiného notáře – všude zaplatíte totéž. Tahle jednotnost má ale i své výhody: víte předem přesně, kolik vás to bude stát, ať už jdete kamkoliv.

Počítejte ale s tím, že k základní ceně přibude ještě drobnost navíc. Správní poplatek za použití úřední pečeti činí pět korun. Když si necháte kopírovat dokumenty přímo v kanceláři, zaplatíte i za to. Celkově to ale pořád nejsou žádné astronomické částky – ověření běžného dokumentu vás vyjde na pár desítek korun.

A vyplatí se to vůbec? Určitě ano. Notářem ověřený dokument má zcela jinou váhu než obyčejná kopie vytištěná doma. Když ho předložíte na úřad, bance, pojišťovně nebo třeba v zahraničí, nikdo nebude pochybovat o jeho pravosti. V situacích, kde jde o důležité věci – žádosti o povolení, finanční transakce, právní jednání – se ta malá investice do ověření rozhodně vrátí. Získáte klid a jistotu, že je všechno v pořádku a nikdo vám nebude dělat problémy kvůli formálním náležitostem.

Poplatky za sepsání kupní smlouvy na nemovitost

Když si kupujete byt nebo dům, narazíte na řadu nákladů, o kterých jste možná předtím vůbec netušili. Mezi ty podstatné rozhodně patří poplatky za notáře. Mnozí z nás při hledání informací zadávají do vyhledávače kolik stojí notář a čekají rychlou odpověď. Realita je ale trochu složitější – záleží na konkrétní situaci.

Notářský tarif vychází z hodnoty nemovitosti, kterou kupujete. Není to žádná pevná částka platná pro všechny. U běžných rodinných domů a bytů se poplatek obvykle pohybuje v rozmezí od pěti do dvaceti tisíc korun, ale vždycky závisí na tom, kolik stojí váš nový domov a jak komplikovaný bude celý převod.

Co všechno si za ty peníze vlastně platíte? Není to jen o tom, že notář napíše smlouvu a vy se podepíšete. Musí zkontrolovat v katastru nemovitostí, jestli prodávající opravdu vlastní to, co vám chce prodat. Ověří vaši totožnost i totožnost druhé strany. A hlavně – zjistí, jestli na nemovitosti nevázne nějaké zástavní právo nebo třeba věcné břemeno, které by vám později mohlo přihodit vrásky na čelo.

Samozřejmě, ne každý převod je stejně jednoduchý. Kupujete od jednoho majitele, který je svobodný a nemá žádné závazky? To je ideální případ. Ale co když je spoluvlastníků víc? Nebo když musí prodávající nejdřív vypořádat společné jmění s bývalým partnerem? Složitější právní úkony vyžadují více času a odborné práce notáře, a to se logicky promítne do ceny.

K samotnému notářskému poplatku přibydou další výdaje. Správní poplatek za vklad do katastru nemovitostí je dva tisíce korun – to je daná věc, na tom se nedá nic změnit. Pak jsou tu opisy a kopie smlouvy, které si možná budete chtít nechat vyhotovit.

Hodně lidí využívá také službu úschovy kupní ceny u notáře. Zní to možná komplikovaně, ale jde o docela chytrý tah. Prodávající má klid, že peníze jsou připravené, a vy jako kupující máte jistotu, že se uvolní až ve chvíli, kdy budete skutečně zapsaní jako nový majitel v katastru. Za tuhle službu si notář účtuje podle výše uschované částky.

Dá se říct, že celková suma za notářské služby dokáže pěkně navýšit váš rozpočet na koupi nemovitosti. Je vhodné si předem vyžádat od notáře cenovou nabídku, kde budou všechny položky přehledně rozepsané. Žádná příjemná věc není, když vás uprostřed procesu zaskočí náklady, se kterými jste nepočítali. Lepší je znát všechno dopředu a mít finance připravené.

Náklady na vyhotovení závěti u notáře

Sepsání závěti u notáře patří mezi ty životní kroky, které by se neměly podcenit. Jde o právní úkon, kde je potřeba dát pozor na každý detail a dodržet všechny zákonné náležitosti. Většina z nás se dřív nebo později začne zajímat o to, kolik vlastně notář stojí, tedy jakou cenu si účtují notáři za své služby. Celkové náklady na vyhotovení závěti se skládají z několika částí a řídí se notářským tarifem, který jasně stanovuje zákon.

Základ ceny vychází z hodnoty vašeho majetku, který chcete v závěti rozdělit. Notářský tarif používá procentuální sazbu vztaženou k celkové hodnotě majetku uvedeného v závěti. Čím větší majetek máte, tím vyšší bude i samotná částka v korunách, ale zároveň se s rostoucí hodnotou majetku procento postupně snižuje. Tahle progresivní struktura dává smysl – zajišťuje, aby poplatek byl rozumný jak pro lidi s menším majetkem, tak pro ty, kteří vlastní majetek větší.

Minimální sazba za sepsání závěti je daná zákonem a obvykle se pohybuje od stovek po několik tisíc korun podle toho, o jak velký majetek jde. Představte si situaci, kdy chcete sepsat závěť na nemovitost v hodnotě jednoho milionu korun – pak můžete počítat s poplatkem v řádu několika tisíc. Máte-li složitější majetkové poměry nebo vyšší hodnoty, logicky se částka zvýší.

K základnímu poplatku si musíte připočíst i další náklady spojené se samotným vyhotovením. Notář musí závěť napsat v přesně stanovené formě, ověřit vaši totožnost a ujistit se, že jste svéprávní a rozhodujete se z vlastní vůle. Celý proces zahrnuje také podrobné zaznamenání všech údajů do notářského rejstříku a uložení závěti do notářské úschovy, což je obrovská výhoda oproti závěti sepsané doma na koleně.

Celkové náklady na vyhotovení závěti u notáře v sobě nesou i správní poplatky a možné výdaje za ověřování dokumentů nebo zajištění potřebných podkladů. Notář může třeba potřebovat výpis z katastru nemovitostí, aby přesně určil váš majetek, nebo jiné doklady dokládající vlastnictví. Tyto doprovodné náklady obvykle nejsou nijak vysoké, ale je dobré s nimi předem počítat.

Co vám notářsky sepsaná závěť přinese? Především vysokou právní jistotu a výrazně menší riziko, že se vaši dědici budou mezi sebou hádat. Notář jako nestranný odborník zajistí, že závěť bude formulovaná jasně a podle zákona, což hodně snižuje možnost, že by ji někdo úspěšně napadl. Investice do notářských služeb se vám tak může v budoucnu vrátit tím, že ušetříte své blízké od nákladných soudních tahanic a komplikací při dědění.

Když se ptáte kolik stojí notář, mějte na paměti, že přesnou částku zjistíte až po osobní konzultaci s konkrétním notářem a po zhodnocení všech okolností vašeho případu. Notáři jsou ze zákona povinni vám sdělit výši svých poplatků předem, takže se s náklady seznámíte ještě dřív, než se do čehokoli pustíte. Transparentnost v cenách notářských služb garantuje zákon a vy máte právo na podrobný rozpis všech nákladů spojených se sepsáním závěti.

Ceník notářských úschov a jejich správa

Notářské úschovy jsou bezpečným způsobem, jak uchovat peníze nebo důležité dokumenty do té doby, než se splní všechno, na čem jste se s druhou stranou dohodli. Nejčastěji se s tím setkáte při koupi nemovitosti, při větších obchodech nebo když se řeší dědictví. Spousta lidí se ptá, kolik vlastně notář za takovou službu chce, ale jednoznačná odpověď neexistuje – záleží to na celé řadě věcí.

Za samotné zřízení notářské úschovy zaplatíte od několika tisíc korun výš, přičemž cena závisí hlavně na tom, kolik peněz nebo jaký majetek má notář hlídat. Notáři se řídí notářským tarifem, který stanovuje ministerstvo spravedlnosti a určuje, v jakém rozpětí se mohou jejich ceny pohybovat. Když dáváte do úschovy třeba půl milionu, počítejte s poplatkem v řádu několika tisíc. U vyšších částek to roste, ale ne tak dramaticky – procentuální sazba se s rostoucí hodnotou postupně snižuje.

Jenže to není všechno. Notář vám bude účtovat i poplatek za správu úschovy, většinou každý měsíc nebo čtvrtletí. Za co vlastně platíte? Za to, že vám někdo hlídá účet, kontroluje, jestli se plní dohodnuté podmínky, a komunikuje s oběma stranami. Podle toho, jak složitý váš případ je a u které kanceláře jste, vás to může stát od pár stovek do několika tisíc měsíčně.

Až přijde čas a splní se všechny podmínky, zaplatíte ještě poplatek za uvolnění úschovy. To je moment, kdy notář předá peníze nebo dokumenty tomu, komu patří. Výše tohoto poplatku se odvíjí buď od procenta z uchovávaných peněz, nebo je stanovená pevně podle tarifu. Když je transakce komplikovanější – třeba se musí ověřovat víc podmínek najednou nebo koordinovat víc lidí – připravte se na vyšší částku.

Nesmíme zapomenout ani na náklady spojené se speciálním účtem, kde notář vaše peníze drží. Banka si účtuje své poplatky, je potřeba pojistit vklady, přidají se další administrativní výdaje. Některé kanceláře to mají zahrnuté v základním poplatku za správu, jiné vám to naúčtují zvlášť.

Důležitou roli hraje také to, jak dlouho celá úschova potrvá. Když je to jen pár týdnů, celkem vás to finančně nezabije. Ale představte si, že úschova trvá měsíce nebo dokonce roky – ty pravidelné měsíční poplatky se sčítají a nakonec může jít o pořádnou sumu. Proto si předem rozmyslete, jak dlouho asi budete notářovu službu potřebovat, a domluvte si s ním přesně všechny podmínky včetně všech poplatků. Nic vás pak nepřekvapí.

Poplatky za ověřování listin pro cizinu

Když potřebujete ověřit dokumenty pro použití v zahraničí, vstupujete do světa notářských služeb, který má svá specifická pravidla a cenové podmínky. Je to zkrátka něco jiného než běžné ověření podpisu pro tuzemské účely. Pokud se tedy ptáte na cenu notářských služeb v souvislosti s dokumenty pro cizinu, připravte se na to, že půjde o komplexnější záležitost.

Základní tarif za ověření listiny pro zahraniční použití začína většinou od 100 do 300 korun za jeden podpis nebo otisk razítka. To je ale teprve začátek. K této částce se totiž přidávají další náklady, které vyplývají z požadavků mezinárodního ověřování. Notář musí postupovat opravdu pečlivě a dodržet všechny formality, které konkrétní země vyžaduje.

Často narazíte na pojem vyšší legalizační doložka. Ta potvrzuje, že podpis i pečeť notáře jsou pravé, a její cena se pohybuje mezi 200 až 400 korunami. Zní to komplikovaně? Pro země, které podepsaly Haagskou úmluvu, existuje jednodušší řešení – apostila. Jde o speciální ověřovací doložku, kterou vydává Ministerstvo zahraničních věcí nebo krajský úřad. Ale i tak musí notář dokument nejdřív řádně ověřit.

Co když potřebujete ověřit i překlad do cizího jazyka? Tady se náklady výrazně navyšují. Poplatek za ověření překladu závisí na rozsahu dokumentu a může vás vyjít na několik set až tisíc korun podle počtu stran. Některé země navíc trvají na tom, aby překlad pořídil soudní tlumočník – to je pak další položka k úhradě.

Časová náročnost hraje také svou roli. Zatímco obyčejné ověření zvládne notář prakticky na počkání, dokumenty pro zahraniční použití vyžadují důkladnou přípravu a kontrolu. Notář musí zjistit, co přesně daná země požaduje, což může znamenat konzultace s příslušnými úřady nebo prostudování mezinárodních dohod.

Nezapomeňte na počet vyhotovení, která budete potřebovat. Každé další ověření znamená další poplatek. I když při větším množství můžete dostat slevu, pro zahraniční instituce často potřebujete více ověřených kopií – některé úřady prostě vyžadují originální ověřené dokumenty a s prostými kopiemi si nevystačíte.

K celkové částce se přidává i režijní paušál, obvykle kolem 50 až 100 korun za úkon. Ten pokrývá vedení spisu, archivaci a další administrativu. Pokud jde o složitější případ vyžadující konzultace s mezinárodními orgány nebo ověřování specifických náležitostí, může notář účtovat také hodinovou sazbu za právní poradenství.

Cena notářských služeb není překážkou spravedlnosti, nýbrž investicí do právní jistoty, která chrání naše nejcennější majetkové vztahy a životní rozhodnutí před budoucími spory.

Vratislav Ondráček

Dodatečné náklady a režijní poplatky notáře

Když přijdete k notáři, možná vás překvapí, že konečná částka na faktuře je vyšší než samotný poplatek za notářský úkon. Je to běžná situace a není důvod se znepokojovat – prostě k základnímu tarifu přibývají ještě další náklady, které notář vynaložil při vyřizování vaší záležitosti.

Co vlastně jsou ty režijní poplatky? Notářská kancelář funguje jako každá jiná firma – musí platit nájem, elektřinu, telefony, mzdy zaměstnanců. Někdo musí přijmout váš telefon, někdo připraví dokumenty, někdo zajistí jejich archivaci. Notář má ze zákona právo tyto náklady zahrnout do celkové ceny služeb, přičemž konkrétní výše se liší podle toho, kde má kancelář sídlo a jak je velká.

Řekněme, že kupujete byt. Notář za vás musí podat návrh na vklad do katastru nemovitostí. Katastrální úřad si za to účtuje dva tisíce korun – a tuhle částku vám samozřejmě notář připočte k faktuře. Podobně je to s výpisy z různých rejstříků nebo ověřováním dokumentů na úřadech. Zkrátka všechno, co notář musel zařídit, abyste mohli podepsat kupní smlouvu a stát se vlastníkem bytu.

Komunikace s úřady a institucemi také něco stojí. Dokumenty se posílají doporučeně, často s dodejkou, aby bylo jasné, že došly. To znamená poštovné, případně kurýrní služby, když je potřeba něco doručit rychle. Když notář telefonuje na katastr, banku nebo jiný úřad kvůli vaší věci, i tyto náklady se počítají.

Možná vám to přijde jako maličkost, ale kolik stránek má třeba smlouva o prodeji nemovitosti? Často dvacet, třicet stran. A kolik vyhotovení potřebujete? Jedno pro kupujícího, jedno pro prodávajícího, jedno pro katastr, jedno si ponechá notář... Tisk a kopírování se účtují podle počtu stran a rychle se z toho stane slušná částka.

Notář má navíc zákonnou povinnost uchovávat všechny dokumenty po určitou dobu. Potřebuje k tomu bezpečné prostory, kvalitní archivační systém, někdy i digitální úložiště. Tohle všechno má svou cenu, kterou nelze obejít.

Když řešíte komplikovanější záležitost – třeba dědictví s nemovitostmi v několika krajích – notář někdy potřebuje poradit se znalcem nebo daňovým poradcem. Odborná vyjádření a konzultace nejsou zadarmo a jejich cena se pochopitelně objeví na faktuře. Znalecký posudek k nemovitosti vás klidně vyjde na několik tisíc korun.

A co když nemůžete přijít do kanceláře? Třeba jste v nemocnici nebo se prostě špatně pohybujete. Notář může přijet k vám, ale logicky vám naúčtuje cestu – jak samotné cestovné, tak čas strávený na cestě tam a zpět.

Všechny tyto položky dohromady tvoří skutečnou cenu notářských služeb. Není to žádné tajemství ani skrytý poplatek – notář vám vždycky předem sdělí, s jakými náklady můžete počítat.

Srovnání cen mezi jednotlivými notářskými kancelářemi

Ceny notářských služeb nejsou zcela jednotné a liší se mezi jednotlivými kancelářemi, i když je reguluje zákon. Možná vás to překvapí, ale právě proto má smysl si před návštěvou notáře udělat malý průzkum.

Představte si, že potřebujete sepsat kupní smlouvu na byt. Základní sazby sice stanovuje notářský tarif, který je součástí našeho právního řádu, ale notáři mají v určitých oblastech prostor pro vlastní uvážení. Notářský tarif určuje minimální i maximální sazby pro různé úkony – konkrétní částka se pak pohybuje někde mezi těmito hranicemi.

Co tedy ovlivňuje, kolik nakonec zaplatíte? Výše notářské odměny závisí na hodnotě předmětu úkonu. Když kupujete nemovitost za tři miliony, zaplatíte víc než při koupi za milion. Je to logické – odměna se počítá právě z této kupní ceny. Některé kanceláře účtují částky blíže spodní hranici tarifu, jiné se drží spíše horní.

Kde sídlí notářská kancelář, také hraje svou roli. V centru Prahy, Brna nebo Ostravy obvykle zaplatíte víc než v menším městě nebo na vesnici. Není to jen o vyšších provozních nákladech – v metropolích je prostě větší poptávka po těchto službách.

Záleží samozřejmě i na tom, jak složitý úkon potřebujete. Ověření podpisu nebo výpis z katastru má poměrně jasně danou cenu. Ale zkuste sepsat smlouvu o převodu obchodního podílu nebo závěť s komplikovaným majetkovým vypořádáním – tady už se cenové rozdíly mezi kancelářemi mohou výrazně lišit.

Pozor na jednu věc: ptáte-li se na cenu, zjistěte si, co všechno je v ní zahrnuto. Některé kanceláře vám řeknou jen čistou notářskou odměnu, jiné do celkové částky počítají i správní poplatky, výpisy z katastru nebo náklady na komunikaci s úřady. Transparentní informování o všech nákladech pozná seriózní kancelář od té méně důvěryhodné.

Hodně notářských kanceláří dnes má na webu orientační ceníky. To vám výrazně usnadní předběžné porovnání. Jen nezapomeňte, že jde opravdu jen o orientaci – přesnou cenu vám sdělí až po konzultaci vašeho konkrétního případu.

Možnosti snížení notářských poplatků a úspory

Notářské poplatky dokážou pořádně zatížit rodinný rozpočet, zvlášť když řešíte důležité životní situace. Není divu, že hledáte způsoby, jak na těchto nákladech rozumně ušetřit. Nejlepší věc, kterou můžete udělat, je dorazit k notáři perfektně připravení s kompletními dokumenty. Představte si to – když máte vše po ruce a notář nemusí čekat, zatímco sháníte chybějící papíry, celý proces běží hladce a vy ušetříte za každou minutu jeho času.

Víte co? Spousta lidí ani netuší, že ne všechno musí nutně procházet přes notáře. Třeba některá ověření zvládnete jednoduše na obecním úřadě za zlomek ceny. Vyplatí se nejdřív zavolat do notářské kanceláře nebo se poradit s právníkem, jestli opravdu potřebujete notářský zápis, nebo jestli by nestačilo něco jednoduššího.

Rozhodně se nebojte porovnat ceny u několika notářů ve vašem městě. Jo, základní tarif je daný zákonem, ale řada kanceláří má vlastní přístup k cenotvorbě u některých služeb. Mnohé nabízejí zajímavé slevy stálým klientům nebo když řešíte víc věcí najednou. Zavolat na tři čtyři místa a zeptat se na cenu vás nic nestojí, ale může vám to ušetřit tisíce korun.

Dneska už hodně kanceláří pracuje moderně – posíláte dokumenty emailem, domlouváte se online, někdy ani nemusíte chodit osobně na každou maličkost. To všechno šetří čas, a jak víte, čas jsou peníze. Čím míň papírování a běhání, tím nižší účet na konci.

Zkuste si také načasovat návštěvu chytře. Na konci měsíce nebo před prázdninami mají notáři plno k prasknutí. Když přijdete v klidnějším období, věnují se vám mnohem víc a vyřídí věci rychleji. Méně hodin práce znamená nižší poplatek – jednoduchá matematika.

Máte naplánovaných víc notářských úkonů? Skvělá příležitost ušetřit! Nechte si všechno vyřídit naráz při jedné návštěvě. Notář založí jeden spis místo tří, prostuduje vaši situaci jednou místo třikrát a vy zaplatíte za zlomek administrativy, kterou byste jinak platili vícekrát. Tohle se hodí třeba když řešíte dědictví nebo prodej nemovitosti v rodině.

Možná vás to překvapí, ale někdy se vyplatí nejdřív zaplatit za konzultaci u právníka. Dobrý právník vám ukáže nejrychlejší cestu, vyvarujete se chyb, které by vás později stály mnohem víc, a možná zjistíte, že některé kroky ani nepotřebujete. Ta tisícovka za konzultaci se vám může vrátit několikanásobně.