SJM: Co skutečně patří do společného jmění manželů a proč to vědět

Definice společného jmění manželů

Společné jmění manželů je vlastně takový společný majetkový balík mezi manžely. Vzniká automaticky se svatbou, pokud se nedohodnete jinak. Celá tahle věc je zakotvená v občanském zákoníku - konkrétně v paragrafech 708 až 753, kdybyste to náhodou potřebovali dohledat.

Co všechno do toho společného balíku spadá? Prakticky vše, co během manželství společně získáte - vaše výplaty, peníze z podnikání, věci, které si pořídíte (od nábytku přes auta až po elektroniku), nemovitosti koupené po svatbě, peníze na účtech, akcie nebo třeba podíly ve firmách, které jste získali jako manželé.

A pozor - nejde jen o majetek, ale i o dluhy, které v manželství vzniknou. Představte si, že si s partnerem vezmete hypotéku - ta je automaticky vaše společná, i kdyby smlouvu podepsal jen jeden z vás. Výjimkou jsou dluhy, které se týkají výhradně majetku jednoho z vás, nebo ty, které jeden z vás nadělal bez souhlasu druhého a nešlo přitom o běžné rodinné výdaje.

Do společného jmění nepatří věci, které jste dostali darem nebo zdědili. Stejně tak tam nespadá to, co jste vlastnili už před svatbou. Váš osobní majetek, jako oblečení nebo šperky, zůstává také jen váš, bez ohledu na jeho hodnotu.

Nelíbí se vám zákonná úprava? Můžete si to nastavit jinak! Stačí zajít k notáři a sepsat smlouvu, kde si určíte vlastní pravidla. Někteří manželé volí oddělená jmění, jiní si společné jmění rozšiřují nebo zužují podle svých potřeb.

Jak to funguje s nakládáním se společným majetkem? V běžných věcech může každý z vás jednat samostatně - nikdo nepotřebuje souhlas partnera k nákupu potravin nebo zaplacení složenek. U větších rozhodnutí už byste ale měli jednat společně. Když jeden z vás prodá bez vědomí druhého třeba společný automobil, může se poškozený partner dovolat neplatnosti takového jednání.

A co když se manželství rozpadne? Společné jmění zaniká rozvodem, úmrtím nebo prohlášením jednoho z manželů za mrtvého. Pak přichází na řadu vypořádání - buď se dohodnete, nebo rozhodne soud. Pokud do tří let od rozvodu neuděláte ani jedno, nastupuje zákonná domněnka, že jste se vypořádali mlčky.

Vědět, co do společného jmění patří a co ne, vám může ušetřit spoustu starostí. Zvlášť když dojde na lámání chleba a manželství končí. Není to jen suchá právní teorie - jsou to pravidla, která přímo ovlivňují vaše finance, bydlení i budoucnost.

Majetek nabytý během manželství

Majetek nabytý během manželství představuje základní složku společného jmění manželů (SJM). Do společného jmění manželů patří vše, co nabyl jeden z manželů nebo oba manželé společně za trvání manželství, s výjimkou zákonem stanovených výluk. Tohle pravidlo vychází z myšlenky, že manželé tvoří jeden ekonomický celek a společně budují majetek pro svou rodinu.

Představte si, že každá výplata, kterou dostanete na účet, automaticky patří vám oběma. Stejně tak peníze z podnikání vašeho partnera. Důležité je, že tyto příjmy se stávají součástí společného jmění okamžikem jejich nabytí - tedy třeba když vám přijdou na účet, ne až když je fyzicky vyberete nebo utratíte.

Co si během manželství pořídíte? Nová sedačka, auto, chata nebo byt - všechno tohle spadá do SJM. A nezáleží na tom, kdo je napsaný na účtence nebo ve smlouvě. I když je třeba dům zapsaný v katastru nemovitostí jen na jednoho z vás, ve skutečnosti patří vám oběma. Není to vlastně logické? Vždyť většinou na takové věci šetříte společně, i když třeba jeden vydělává víc než druhý.

Trochu složitější je to s podíly ve firmách. Když jeden z manželů získá podíl ve firmě, jeho hodnota patří do SJM, ale samotné členství v té firmě zůstává jen tomu, kdo je oficiálně společníkem. Podobně fungují autorská práva - peníze z nich jdou do společného měšce, ale samotné autorství zůstává autorovi.

A co teprve výnosy z majetku? Pronajímáte byt, který jste koupili během manželství? Nájemné je vaše společné. Máte spořicí účet? Úroky patří vám oběma. Stejně tak dividendy z akcií nebo třeba přírůstky hospodářských zvířat, pokud je chováte.

Zajímavou kapitolou jsou dary a dědictví. Ty obvykle zůstávají tomu, kdo je dostal. Představte si, že vám babička odkázala starožitné hodiny - ty zůstávají jen vaše. Pokud by ale dárce výslovně řekl: Tohle dávám vám oběma, pak by věc patřila do SJM.

Když dostanete pojistku za škodu na společném majetku, peníze jdou do SJM. Nezáleží na tom, na koho přijdou, podstatné je, že původní věc byla společná.

Zapamatujte si jednu důležitou věc - pro zařazení majetku do SJM není podstatné, z jakých peněz byl pořízený. I když použijete peníze z dědictví (které jsou jen vaše) na koupi nového auta během manželství, auto bude patřit do SJM. Máte ale právo na kompenzaci při případném rozvodu.

Nelíbí se vám tato pravidla? Můžete je změnit! Stačí uzavřít smlouvu u notáře a upravit, co do společného jmění patří a co ne. Taková smlouva ale nesmí ohrozit schopnost zabezpečit rodinu a nemůžete jí obejít práva jiných lidí bez jejich souhlasu. To dává smysl, nemyslíte?

Výjimky ze společného jmění manželů

Společné jmění manželů není tak jednoduché, jak se může na první pohled zdát. Když si řeknete své ano, automaticky vzniká majetkové společenství, ale ne všechno, co během manželství získáte, do něj patří.

Co si jeden z vás přinese do manželství jako dědictví, zůstává jen jeho. Představte si, že zdědíte po babičce chalupu na venkově – ta je jen vaše, ne společná s partnerem. Stejně to funguje s dary. Dostanete-li k narozeninám od rodičů auto, patří výhradně vám. Samozřejmě, pokud dárce daruje věc oběma, pak je společná – ale musí to být jasně řečeno v darovací smlouvě.

Vzpomínáte na ten drahý náramek nebo hodinky, které jste si pořídili ještě před svatbou? Nebo na ty luxusní lyže, které používáte jen vy? I když jde o věci za desítky tisíc, pokud slouží výhradně vám, jsou jen vaše. Není podstatná cena, ale to, kdo věc používá.

Co jste vlastnili před svatbou, to vám také zůstává. Váš byt, auto nebo třeba sbírka vzácných mincí – to všechno je stále jen vaše. A co je zajímavé, i výnosy z takového majetku zůstávají vaše, pokud je dokážete jasně oddělit od společných příjmů.

Když se vám stane něco nepříjemného a dostanete odškodnění za bolest nebo psychickou újmu, nemusíte se dělit. Tyto peníze jsou jen vaše, protože nahrazují něco, co patří výhradně k vaší osobě.

Představte si, že prodáte svůj předmanželský majetek – třeba motorku, kterou jste měli ještě před svatbou. Peníze, které za ni dostanete, se nerozpustí ve společném jmění. Zůstávají vaše, protože nahrazují něco, co bylo jen vaše.

Co když si váš partner bez vašeho vědomí vezme půjčku na sázení nebo rozjezd podnikání? Nemusíte se bát – takový dluh není automaticky společný. Pokud nesouvisí s běžnými potřebami rodiny a vy jste o něm nevěděli, zůstává jen jeho.

A mimochodem, vždycky máte možnost si vše nastavit jinak. Před svatbou nebo i během manželství můžete u notáře sepsat smlouvu, která jasně určí, co bude a nebude součástí společného jmění. Někteří lidé to považují za nedůvěru, ale ve skutečnosti jde o zodpovědný přístup, který může předejít mnoha nedorozuměním.

Nemovitosti a jejich zařazení do SJM

Nemovitosti tvoří důležitou část společného jmění manželů (SJM). Do společného jmění manželů spadají nemovitosti nabyté za trvání manželství, až na zákonem dané výjimky. Celou tuhle oblast řeší hlavně občanský zákoník, který jasně vymezuje, co do SJM patří a co už ne.

Když si jeden z manželů pořídil nemovitost ještě před svatbou, zůstává mu jako jeho výhradní majetek a do SJM se nepočítá. Stejně to funguje s dědictvím nebo dary – pokud někdo z manželů během manželství zdědí dům po babičce nebo dostane pozemek darem, je to jen jeho. Klíčovým faktorem pro zařazení nemovitosti do SJM je tedy okamžik a způsob jejího nabytí.

V běžném životě často vidíme, že manželé společně platí hypotéku na dům, který původně patřil jen jednomu z nich. Dům sice zůstává mimo SJM, ale peníze, které do něj společně nainvestovali, se musí při případném rozvodu spravedlivě vypořádat. Soudy obvykle přiznají druhému manželovi odpovídající částku za to, že pomáhal nemovitost zvelebit a splácet.

A co když na koupi bytu dá jeden z manželů část peněz ze svého a zbytek zaplatí společně? Soudy v takových případech většinou rozhodují, že nemovitost spadá do SJM jako celek, ale při případném vypořádání se zohlední, kolik do toho kdo dal ze svého.

Manželé mají možnost udělat si v tom pořádek podle sebe. U notáře můžou sepsat dohodu, kterou si upraví režim SJM jinak, než stanoví zákon. Můžou třeba určit, že jejich horská chata do společného jmění patřit nebude, nebo naopak do něj zahrnout i dům, který by jinak patřil jen jednomu. Tahle dohoda ale platí vůči ostatním lidem jen tehdy, když je zapsaná ve veřejném rejstříku.

Co se týče správy společných nemovitostí – běžné věci může zařídit každý z manželů sám. Běžné záležitosti týkající se společných nemovitostí může vyřizovat každý z manželů samostatně, avšak k významným rozhodnutím, jako je prodej nemovitosti nebo její zatížení zástavním právem, je zapotřebí souhlasu obou manželů. Když jeden prodá společný byt bez vědomí druhého, může ten druhý takový prodej napadnout.

Když se manželé rozvedou, musí se vypořádat i jejich společné nemovitosti. Můžou se dohodnout, že dům připadne třeba manželce s dětmi a manžel dostane finanční vyrovnání. Pokud se nedohodnou, rozhodne soud, který bere v úvahu hlavně potřeby nezletilých dětí, kdo se více staral o domácnost a další důležité okolnosti.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat nemovitostem pořízeným z prostředků stavebního spoření nebo hypotéky. I když hypoteční smlouvu podepsal jen jeden z manželů, ale peníze šly na společnou nemovitost, splácení se stává společnou povinností obou.

Pro určení, jestli nemovitost patří do SJM, není důležité, kdy byla podepsaná kupní smlouva, ale kdy skutečně došlo k převodu vlastnictví. U nemovitostí v katastru je to okamžik zápisu vlastnického práva s účinky ke dni, kdy byl podán návrh na vklad.

Společné jmění manželů zahrnuje vše, co bylo nabyto během manželství, kromě toho, co jeden z manželů získal darem, dědictvím nebo restitucí. Je to jako společná zahrada, o kterou se oba starají a sklízí její plody společně.

Vojtěch Novotný

Dluhy a závazky manželů

Dluhy a závazky manželů tvoří zásadní část společného jmění. Víte, jak se v tom vyznat? Nejde jen o společný majetek – i dluhy můžou být buď společné, nebo patřit jen jednomu z vás. A tohle rozlišení má obrovský dopad na to, kdo bude nakonec platit.

Představte si situaci: manželé Novákovi si vzali hypotéku na byt, kde společně bydlí. To je typický příklad společného dluhu. Paní Nováková si ale bez vědomí manžela půjčila na rozjezd svého podnikání. Tady už je to složitější.

Do společného jmění spadají závazky vzniklé během manželství – s výjimkou těch, které se týkají výhradního majetku jednoho z partnerů nebo které jeden z manželů převzal bez souhlasu druhého a nejednalo se přitom o běžné rodinné potřeby.

Běžné závazky z manželství patří do společného jmění. Jde třeba o hypotéku na společné bydlení, úvěr na novou ledničku nebo leasing na rodinné auto. Za takové dluhy ručíte oba společně a nerozdílně – věřitel může chtít peníze po kterémkoli z vás, nezáleží na tom, kdo smlouvu podepsal.

Naopak výlučné závazky do společného jmění nepatří. Typicky jde o dluhy z doby před svatbou. Vzpomínáte na tu studentskou půjčku, kterou jste si vzali ještě na vysoké? Ta zůstává jen vaším závazkem. Stejně tak dluhy spojené s vaším výhradním majetkem nebo podnikáním (pokud k němu partner nedal souhlas).

Co když jeden z vás udělá dluh tajně? I tady záleží hlavně na účelu. Koupil partner bez vašeho vědomí novou pračku místo rozbité staré? To je běžná potřeba domácnosti, takže společný dluh. Vzal si ale tajně půjčku na hazard nebo drahý koníček? To už společným dluhem být nemusí.

Mimochodem, věděli jste, že si můžete majetkové vztahy upravit předmanželskou smlouvou nebo dohodou během manželství? Můžete mít oddělené jmění nebo vyhradit vznik společného jmění až ke dni rozvodu. Jen pozor – vůči věřitelům to platí, pouze pokud o vaší dohodě věděli.

A co při rozvodu? Dluhy se rozdělují podobně jako majetek. Pokud jste platili něco ze svého výhradního majetku do společného, máte nárok na kompenzaci. Soud přihlédne i k péči o děti a k tomu, jak jste přispívali k rodinnému životu.

Podnikatelský majetek a SJM

Podnikatelský majetek a společné jmění manželů (SJM) je docela zamotaná věc. Víte, když jeden z manželů rozjede byznys, často nastává zmatek v tom, co vlastně patří oběma a co jen tomu, kdo podniká.

Základem je, že do SJM spadá prakticky vše, co si manželé pořídili během manželství. U podnikání to ale není tak jednoduché. Majetek, který manžel nebo manželka používá pro své podnikání, může být součástí SJM jen tehdy, když s tím druhý partner souhlasí. A ten souhlas nemusí být nutně na papíře - stačí, když je jasné, že partner nemá námitky a třeba i nějak pomáhá.

Co když ale manžel začne používat společné peníze pro podnikání bez domluvy? Majetek sice zůstává v SJM, ale druhý manžel může jít k soudu a požádat o zúžení SJM jen na běžné vybavení domácnosti. Tím se vlastně chrání před případnými průšvihy v podnikání.

Zajímavé je, že musíme rozlišovat mezi majetkem používaným k podnikání a zisky. I když podniká jen jeden, peníze vydělané podnikáním patří vždycky do společného jmění, pokud se nedohodnete jinak. Představte si třeba, že manžel provozuje truhlářství - i když dílna může být jeho, výdělky jsou společné.

V reálném životě to často vypadá tak, že podnikající partner hned investuje vydělané peníze zpátky do firmy. Teoreticky i tyto reinvestice patří do SJM, což může být pořádná komplikace při rozvodu. Proto je fajn myslet dopředu - zajít k notáři a sepsat, jak to s těmi penězi vlastně bude.

Můžete si totiž domluvit, jaká část výdělků zůstane ve firmě a jaká půjde do rodinné kasy. Taková dohoda musí být u notáře a nesmí to být tak, že by jeden z vás nemohl finančně zabezpečit rodinu.

A co dluhy z podnikání? Ty spadají do SJM jen když druhý manžel s podnikáním souhlasil. Bez souhlasu nemůžou věřitelé sáhnout na společný majetek. To je docela důležitá pojistka - představte si, že váš partner rozjede byznys, který nevyjde, a vy byste najednou přišli o společné úspory nebo byt.

Jiná situace nastává, když manžel podniká přes s.r.o. nebo jinou firmu. Když do ní vloží společné peníze, společníkem je jen on, ne oba. Ale jeho podíl ve firmě je součástí SJM, pokud na něj použil společné prostředky. Takže při rozvodu má druhý manžel nárok na polovinu hodnoty tohoto podílu.

U OSVČ je to trochu schizofrenní - majetek může být společný, ale pro daňové účely patří podnikajícímu. Proto je dobré mít v tom jasno a vést si pořádnou evidenci.

Když dojde na rozvod, je potřeba ocenit firmu jako celek, ne jen sečíst hodnotu počítačů a nábytku. Patří sem i pověst firmy, stálí zákazníci a podobně. Na to je potřeba odborník, který umí ocenit podnik jako fungující organismus.

Dědictví, dary a osobní majetek

Dědictví, dary a osobní majetek tvoří výjimku ze společného jmění manželů (SJM). Zatímco většina věcí, které v manželství pořídíte, patří vám oběma, existují situace, kdy majetek zůstává jen jednomu z vás.

Představte si, že vám zemře babička a zanechá vám rodinný domek po předcích. Tento domek se automaticky stává vaším výlučným vlastnictvím, ne společným s partnerem. Stejné pravidlo platí pro všechno zděděné - ať už jde o starožitný nábytek, finanční úspory nebo třeba sbírku známek. Nezáleží přitom, jestli jste majetek zdědili podle závěti nebo ze zákona.

Co se týče darů, funguje to podobně. Dostanete-li k narozeninám od kamarádky luxusní kabelku nebo vám tchán věnuje motorku, jsou tyto věci jen vaše. A víte, co je zajímavé? I když vám partner koupí krásný prsten jako dárek k výročí, stává se vaším výlučným majetkem. Samozřejmě, u hodnotnějších darů je dobré mít darovací smlouvu, aby později nevznikly pochybnosti.

Slouží vám něco k osobní potřebě? Pak je to také mimo SJM. Vaše oblečení, kosmetika, hodinky nebo třeba golfové hole, které používáte jen vy. Není to o ceně těchto věcí - i drahý šperk může být výlučným majetkem, pokud slouží jen vám.

Vzpomínáte si na ten byt, který jste koupili ještě jako svobodní? Nebo na auto, které jste si pořídili před svatbou? Tyto věci zůstávají vaším výlučným vlastnictvím i po uzavření manželství. Pozor ale na jeden háček - když během manželství investujete společné peníze do rekonstrukce onoho bytu, váš partner má při případném rozvodu nárok na vypořádání této investice.

Co když se vám stane nehoda a dostanete odškodnění? Peníze za bolestné nebo trvalé následky úrazu patří jen vám. Je to logické - kompenzují přece újmu na vašem zdraví, ne na společném majetku.

Je zajímavé, že ačkoliv třeba zděděná chalupa zůstává vaším výlučným majetkem, příjmy z jejího pronájmu už do společného jmění spadají. Život je někdy plný takových paradoxů, že?

Nevyhovují vám zákonná pravidla? Můžete si to nastavit jinak! Předmanželská smlouva nebo smlouva o modifikaci SJM vám dává možnost upravit majetkové vztahy podle vašich představ. Můžete se dohodnout, že i dědictví bude společné, nebo naopak, že každý z vás bude mít více majetku ve výlučném vlastnictví.

Modifikace SJM smlouvou nebo rozhodnutím soudu

Modifikace SJM smlouvou nebo rozhodnutím soudu

Co patří do SJM	Co nepatří do SJM
Majetek nabytý za trvání manželství	Majetek nabytý před uzavřením manželství
Příjmy z pracovní činnosti obou manželů	Majetek získaný dědictvím
Zisky z podnikání	Majetek získaný darem
Výnosy z majetku ve společném jmění	Majetek sloužící osobní potřebě jednoho z manželů
Společný bankovní účet	Náhrada nemajetkové újmy na přirozených právech
Dluhy převzaté za trvání manželství	Majetek nabytý podle předpisů o restituci

Manželé mají možnost upravit své majetkové poměry jinak, než stanoví zákon. Tohle přizpůsobení společného jmění manželů (SJM) může proběhnout buď prostřednictvím smlouvy u notáře, nebo cestou soudního rozhodnutí. V praxi to přináší větší volnost při správě majetku, což se hodí v nejrůznějších životních etapách.

Pokud se manželé rozhodnou pro smluvní úpravu, musí zajít k notáři. Ten jim vyhotoví notářský zápis, který dává smlouvě patřičnou právní váhu. Zajímavé je, že takovou smlouvu můžou uzavřít i nastávající manželé ještě před svatbou – v tom případě jde o předmanželskou smlouvu. Díky této možnosti mohou páry rozšířit nebo zúžit rozsah společného jmění podle svých potřeb a životní situace.

Představte si třeba situaci, kdy jeden z partnerů podniká. Pomocí smlouvy lze zařídit, aby případné podnikatelské dluhy neohrozily rodinný majetek. Nebo si vezměme případ, kdy si manželé pořizují nemovitost – mohou se dohodnout, že dům bude ve výlučném vlastnictví jednoho z nich, přestože by podle zákona patřil do SJM.

Na druhé straně někteří manželé chtějí své majetkové vztahy ještě více propojit. Mohou tedy do SJM zahrnout i věci, které by jinak zůstaly výlučným majetkem – třeba dům, který jeden z nich vlastnil už před svatbou.

Pamatujte ale, že taková smlouva chrání manžele vůči třetím osobám (například věřitelům) jen tehdy, pokud o ní vědí. Proto je rozumné nechat údaj o úpravě SJM zapsat do veřejného seznamu vedeného Notářskou komorou ČR. Tím se vyhnete nepříjemným překvapením v budoucnu.

Co když se nedaří dohodnout nebo nastaly vážné problémy? V takových případech může zasáhnout soud. Ten může na žádost jednoho z manželů SJM zúžit, v krajním případě až na nejnutnější vybavení domácnosti. K tomu ale potřebuje pádné důvody. Typicky jde o situace, kdy jeden z manželů propadl závislosti na drogách či alkoholu, opakovaně riskuje rodinné finance nebo třeba zahájil podnikání s velkým rizikem krachu. Důvodem může být i odsouzení za úmyslný trestný čin proti druhému manželovi nebo společnému dítěti.

Dobrou zprávou je, že pokud se situace zlepší – třeba se partner zbaví závislosti nebo přestane hazardovat s penězi – může soud SJM opět rozšířit do původního stavu.

Je fér zmínit, že ani smlouva, ani soudní rozhodnutí nemůže změnit pravidla týkající se obvyklého vybavení domácnosti. Postel, stůl, židle, lednice – tyto věci zůstávají společné, aby byl zajištěn základní chod domácnosti. Výjimkou je situace, kdy jeden z manželů trvale opustí společnou domácnost a odmítá se vrátit.

Vypořádání SJM při rozvodu

Vypořádání společného jmění manželů po rozvodu

Rozchod manželů s sebou přináší nejen emocionální zátěž, ale i nutnost vypořádat společný majetek. Každý, kdo prošel rozvodem, vám potvrdí, že rozdělení věcí, které jste společně nabyli, může být pořádnou výzvou.

Do společného jmění spadá prakticky vše, co jste během manželství pořídili. Ten byt, který jste koupili po svatbě? Společný. Auto, na které jste šetřili z vašich výplat? Také společné. Dokonce i dluhy, které jeden z vás nadělal (třeba ta půjčka na rekonstrukci kuchyně), jsou zpravidla považovány za společné. Výjimku tvoří jen to, co jste dostali darem nebo zdědili, případně věci ryze osobní povahy – jako třeba vaše oblíbené lyže nebo partnerovy rybářské pruty.

Nejjednodušší cestou je vždycky vzájemná dohoda. Znám pár, který si při rozvodu v klidu rozdělil majetek u kuchyňského stolu – ona si nechala byt, on auto a chatu, a na účet si střihli. Takovou dohodu stačí sepsat, podepsat a nechat schválit soudem. Bez zbytečných tahanic a vysokých nákladů na právníky.

Jenže co když se nedohodnete? Pak přichází na řadu soud, který majetek rozdělí za vás. Musíte ale podat návrh do tří let od rozvodu, jinak nastoupí zákonná domněnka vypořádání – a to už nemusí být pro vás výhodné. Vzpomínám si na kamaráda, který tuto lhůtu propásl a přišel tak o možnost získat polovinu hodnoty bytu, který fakticky užívala jen jeho bývalá žena.

Při soudním vypořádání se vychází z předpokladu, že podíly obou jsou stejné. Soud ale přihlédne i k tomu, jak kdo pečoval o děti a domácnost. Maminka, která byla deset let na rodičovské a starala se o tři děti, má stejný nárok jako tatínek, který chodil do práce. Péče o rodinu má stejnou hodnotu jako finanční přínos.

Běžné rozhodování o společném majetku během manželství nevyžaduje souhlas partnera. Když si koupíte novou pračku nebo televizi, nepotřebujete partnerův podpis. Jiná situace ale nastává u zásadnějších rozhodnutí – prodej domu, zatížení nemovitosti hypotékou nebo třeba prodej rodinného auta. Tam už by měl druhý manžel souhlasit.

Vypořádání komplikují společné dluhy nebo podnikání. Mám klientku, jejíž manžel naběhal během manželství dluhy v podnikání a ona teď musí dokazovat, že o nich nevěděla a nesouhlasila s nimi. Nebo jiný případ – manžel tvrdil, že jeho sbírka historických motorek má minimální hodnotu, přitom šlo o statisícovou investici.

Nejste si jistí, jak postupovat ve vašem případě? Raději vyhledejte právníka. Dobrá rada může ušetřit roky stresu a významné finanční prostředky.

Ochrana třetích osob při nakládání s SJM

Ochrana třetích osob při nakládání s SJM je zásadní součástí manželského majetkového práva. Není to jen suchá právní teorie – dotýká se každodenního života mnoha párů a jejich věřitelů.

Představte si situaci: Manžel si bez vědomí manželky vezme půjčku na rekonstrukci bytu, který patří do společného jmění. Myslíte, že se manželka může později vůči bance vymlouvat, že o ničem nevěděla? Nemůže. Manžel se totiž nemůže dovolávat vůči věřiteli neplatnosti právního jednání, ke kterému došlo bez jeho souhlasu. A to je vlastně logické – banka přece nemůže zkoumat, jestli se manželé doma domluvili.

Do SJM patří prakticky vše, co manželé nabyli během manželství (kromě dědictví, darů nebo věcí osobní potřeby). A pozor – součástí SJM jsou také dluhy převzaté za trvání manželství. Takže když si jeden z vás pořídí novou kuchyň na splátky, týká se to obou.

V běžných záležitostech může každý z manželů jednat sám. Co je ale běžné? Nákup potravin určitě ano, ale co třeba prodej společného auta? Tady už jde o obvyklé hospodaření, kde hranice nejsou vždy jasné. Když jsem řešil případ paní Jany, jejíž manžel prodal bez jejího vědomí jejich garážové stání, soud nakonec rozhodl, že šlo o záležitost přesahující běžné hospodaření.

A co když si manželé chtějí SJM upravit po svém? Klidně můžou, ale musí počítat s tím, že taková smlouva je vůči třetím osobám účinná jen tehdy, byl-li jim její obsah znám. Jinými slovy – když si manželé u notáře zúží SJM a vyloučí z něj třeba nemovitosti, ale neřeknou to bance při žádosti o úvěr, banka se může později domáhat splácení z celého společného jmění.

Mimochodem, víte o existenci Seznamu listin o manželském majetkovém režimu? Vede ho Notářská komora a zapisují se do něj všechny smlouvy upravující SJM. Je veřejně přístupný, takže každý věřitel si může ověřit, jak to manželé mají nastavené.

Soudy opakovaně potvrzují, že ochrana třetích osob nesmí být iluzorní. Na druhou stranu, manželé mají právo si své majetkové poměry uspořádat podle svého. Je to vlastně neustálé hledání rovnováhy mezi svobodou manželů a jistotou pro ty, kdo s nimi vstupují do právních vztahů.

A ještě jedna zajímavost – ochrana třetích osob funguje i když manželé žijí odděleně. I když spolu třeba už rok nebydlíte, pořád můžete být odpovědní za závazky, které váš partner uzavřel při obstarávání běžných rodinných záležitostí. Není to trochu nespravedlivé? Možná ano, ale zákon tím chrání dobrou víru věřitelů.